Biodynamická masáž a krizová intervence

Existují období, kdy se člověk necítí dobře, a přesto nedokáže přesně říct proč. Někdy přijde konkrétní životní událost – rozchod, ztráta blízkého člověka, vyhoření, nemoc nebo dlouhodobý stres. Jindy se jen postupně začneme cítit unavení, přetížení, odpojení sami od sebe. Špatně spíme, jsme podráždění, úzkostní nebo naopak necítíme téměř nic.

Když tělo dostane prostor dokončit to, co psychika už neunese

Naše mysl by chtěla jít dál. Tělo však často zůstává stát. Právě zde se otevírá prostor pro biodynamickou masáž – jemnou a hlubokou práci s tělem, která respektuje jeho vlastní tempo a přirozenou schopnost regenerace.

Biodynamická masáž vychází z poznání, že tělo a psychika nejsou oddělené světy. Každá radost, bolest, strach nebo ztráta se zapisují nejen do našich vzpomínek, ale i do svalového napětí, dechu, držení těla a fungování nervového systému.

Základy tohoto přístupu položil Wilhelm Reich, žák Sigmunda Freuda, který jako jeden z prvních popsal, že psychická zranění se mohou ukládat do těla ve formě chronického napětí, takzvaného svalového pancíře. Na jeho práci navázala norská psycholožka a fyzioterapeutka Gerda Boyesen, která vytvořila biodynamickou psychologii a biodynamickou masáž – přístup, který podporuje přirozené sebeozdravné schopnosti organismu a pomáhá tělu vracet se do rovnováhy.

Biodynamická masáž není klasická relaxační masáž. Je to vědomá práce s dotekem, která vytváří bezpečný prostor, v němž může nervový systém postupně opustit stav neustálé pohotovosti a znovu objevit pocit bezpečí. A právě bezpečí je klíčové.

Člověk, jehož nervový systém vyhodnotí, že je v bezpečí, může začít uvolňovat to, co dlouhou dobu držel pod kontrolou. Někdy je to únava. Jindy smutek, strach, vztek nebo staré bolesti, které nebyl prostor prožít. Emoce totiž nejsou jen psychickým zážitkem. Jsou zároveň tělesným dějem – mění dech, svalové napětí, tepovou frekvenci i činnost vnitřních orgánů.

Pokud je nemůžeme bezpečně prožít, často zůstávají v těle jako nedokončená reakce.

Proč tělo reaguje jinak než naše hlava

Většina z nás byla vychovávána v přesvědčení, že pokud nastane problém, měli bychom jej především pochopit, rozebrat a racionálně vyřešit. Jenže lidský organismus funguje mnohem složitěji. Především v období krize totiž nerozhoduje jen naše mysl. Velkou část práce přebírá nervový systém a tělo.

Krizová intervence popisuje krizi jako období, kdy člověk zažívá situaci, kterou v danou chvíli nedokáže zvládnout svými běžnými způsoby. Jeho dosavadní strategie přestávají fungovat, ztrácí pocit jistoty a bezpečí. Může se objevit úzkost, panika, bezmoc, zmatenost, nespavost nebo pocit, že už nemá dostatek sil. A právě v této chvíli se do popředí dostává tělo.

Naše nervová soustava je vybavena velmi starým ochranným mechanismem, jehož úkolem je zajistit přežití. Pokud vyhodnotí situaci jako nebezpečnou, aktivuje jednu ze tří základních reakcí – boj, útěk nebo zamrznutí. Tyto reakce nejsou vědomým rozhodnutím. Jsou automatické.

Někdo začne být neklidný, podrážděný a snaží se situaci za každou cenu řešit. Jiný cítí potřebu odejít, stáhnout se nebo utéct. A někdo zůstane bez energie, jako by se odpojil od sebe i od okolí. Ve skutečnosti se ale jeho tělo stále snaží přežít.

Moderní výzkumy i dlouholeté zkušenosti terapeutů potvrzují, že ne všechny prožitky se ukládají jako vzpomínky v podobě příběhu. Mnohé z nich se ukládají jako tělesný prožitek.

Mohou se projevit jako:

• chronické napětí v ramenou a šíji,
• sevřený hrudník,
• stažené břicho,
• mělký dech,
• nespavost,
• vnitřní neklid,
• přecitlivělost nebo naopak odpojení od emocí.

Člověk si často říká:

„Vždyť už je to dávno.“
„Já vím, že jsem v bezpečí.“
„Tak proč se pořád necítím dobře?“

Protože tělo někdy potřebuje více času než naše mysl.

Když reakce nemůže být dokončena

Biodynamická psychologie vychází z přesvědčení, že organismus má přirozenou schopnost regulace a návratu do rovnováhy.

Pokud člověk zažije šok, strach nebo silné emoce, tělo vytvoří obrannou reakci. Ideálně tato reakce proběhne, dokončí se a organismus se vrátí do přirozeného stavu.

Jenže ne vždy je to možné.

Někdy jsme byli příliš malí.
Někdy jsme byli sami.
Někdy jsme museli být silní.
A někdy jsme si jednoduše nemohli dovolit cítit.

Emoce, které nemohly být bezpečně prožity, nezmizí. Často zůstávají přítomné v podobě svalového napětí, změněného dechu nebo neustálé pohotovosti nervového systému. Biodynamická masáž vytváří podmínky, aby se tělo mohlo k těmto nedokončeným reakcím postupně vracet a bezpečně je dokončit.

Ne silou. Ne tlakem. Ale skrze bezpečí.

Proč jsem se rozhodla spojit biodynamiku s krizovou intervencí

Myšlenka propojit biodynamickou masáž s krizovou intervencí ke mně nepřišla od pracovního stolu ani z učebnic. Přinesla ji sama praxe. Stále častěji za mnou přicházeli lidé, kteří prožívali krizi nebo měli náročné období již za sebou. Rozumově věděli, že nebezpečí pominulo, ale jejich tělo to stále nevědělo.

Zůstávali sevření. Nemohli spát. Byli ve střehu. Něco v nich zůstalo nedokončené.

Jak sama říkám, zůstali tak trochu „na půl cesty“.

Postupně jsem začala pozorovat, že když se bezpečný rozhovor a krizová intervence propojí s citlivou prací s tělem, dochází často k hlubšímu a trvalejšímu uvolnění. Klient nemusí nic dokazovat. Nemusí být silný. Nemusí mít všechno pochopené. Může jen být. Cítit. Odpočívat.

A právě tehdy se mohou začít objevovat emoce, které byly dlouhou dobu potlačené. Smutek. Strach. Vztek. Bolest. Ale také radost, úleva a návrat k sobě samému. Ne silou. Ne nátlakem. Postupně. V rytmu těla.

Ve své praxi vidím, že klienti jsou sezení od sezení uvolněnější. Dokážou se více napojit na své tělo, lépe rozpoznávat své potřeby, zklidňují se a lépe se orientují nejen ve svých emocích, ale i ve svém životě. Jejich nervový systém znovu a znovu zakouší něco, co možná dlouho neznal. Pocit bezpečí. A právě z tohoto místa může začít skutečná změna.

Komu může biodynamická masáž pomoci

Tento přístup může být vhodný pro všechny, kteří chtějí více porozumět sami sobě, svému tělu a svému prožívání.

Zejména pro:

• klienty v životní krizi,
• osoby po rozchodu nebo ztrátě blízkého člověka,
• lidi s dlouhodobým stresem a vyčerpáním,
• klienty trpící úzkostmi nebo nespavostí,
• osoby po traumatických zkušenostech,
• přepracované a přetížené lidi,
• všechny, kteří cítí, že „se něco děje“, ale neumí přesně pojmenovat co,
• jako podpůrnou metodu při psychoterapii.

Spolupráce s psychoterapeutem je důležitou součástí péče

Protože jsem si plně vědoma toho, že práce s tělem může otevírat hluboká témata a stará zranění, považuji za velmi důležitou spolupráci s psychoterapeuty. Klientům, kteří se rozhodnou pro propojení biodynamické masáže a krizové intervence, doporučuji současnou psychoterapeutickou podporu. Některé životní příběhy totiž není dobré nést o samotě.

Velmi si vážím spolupráce s psychoterapeutkou Mgr. Lenkou Klímovou Laugesen, ke které chovám hlubokou důvěru nejen po lidské, ale i odborné stránce.

Mgr. Lenka Klímová Laugesen

Psychoterapeutka, krizová interventka

„Jsem terapeutka se zaměřením na kognitivně-behaviorální terapii (KBT) a schematerapii. Ve své práci vytvářím bezpečný a respektující prostor, ve kterém mohou klienti porozumět svým obtížím a hledat nové cesty ke změně. Opírám se o dlouholetou praxi ve zdravotních a sociálních službách, pětiletý psychoterapeutický výcvik v KBT a další odborné vzdělávání v oblasti schematerapie, krizové intervence, psychiatrie a poradenství pro pozůstalé. Věřím, že i v náročných životních obdobích může porozumění sobě samému přinést úlevu, naději a možnost žít spokojenější život.“

Věřím, že každý člověk v sobě nese schopnost uzdravování. Někdy však potřebuje bezpečný prostor, laskavý dotek, porozumění a někoho, kdo ho na kus cesty doprovodí.

Biodynamická masáž propojená s krizovou intervencí je právě takovým prostorem. Místem, kde tělo nemusí být překážkou. Ale může se stát cestou zpět k sobě.